Skryté pasti cestovního pojištění

Až do chvíle, 

kdy junior v chorvatském apartmánu rozfláká plazmovou televizi mušlí z pláže. Případně na e-koloběžce předvedeme sestavu, jejíž finále ocení maximálně tak místní ortopedie. Pak totiž zjistíme drobný detail. Cestovní pojištění nám pokryje leda tak obvazy a černý čaj. O reálné záchraně rozpočtu nemůže být řeč.

Z praxe pojišťoven vyplývá krutá pravda: největší finanční průšvihy málokdy začínají u angíny. Stojí úplně jinde a léčebné výlohy jsou jen špička ledovce.

Když se řekne pojištění na dovolenou, většina z nás si představí doktora v bílém plášti, který předepíše antibiotika a vystaví účet na dvě stě euro. Jenže skutečná ekonomická rána přichází z disciplín, u kterých by vás ani nenapadlo, že za ně nesete odpovědnost.

Tak třeba: Způsobíte škodu někomu třetímu (a ten někdo se s vámi nechce rozumně dohodnout, protože třeba z principu nemusí obyvatele české kotliny).

Nebo taky: Vaše dítě provede fatální designovou úpravu cizího majetku.

Stává se také, že: Dovolená padne kvůli nečekané marodce těsně před odletem.

A mnoho z nás už zažilo, že: Kufr se rozhodne udělat si vlastní trip do Mongolska a vy v něm měli drahou techniku i zásobu léků.

A tady se láme chleba, protože mezi „nejlevnějším pojištěním z reklamy“ a skutečnou ochranou, zeje propast hluboká jako Mariánský příkop.

Pojďme se podívat na čtyři situace, které se běžně dějí našincům každé léto.

Dítě jako živelná pohroma

Rodinná idyla v apartmánu. Pětiletý syn dostane záchvat kreativity a dálkovým ovladačem prostřelí skleněné dveře na terasu. Škoda? Deset až třicet tisíc korun. „Ale vždyť mám cestovní pojištění!“ Kdepak. Pokud nemáte sjednané pojištění odpovědnosti za škodu s adekvátními limity, majitel apartmánu vám s úsměvem vystaví fakturu a vy ji zacálujete ze svého.

E-koloběžka jako zbraň hromadného ničení

Půjčíte si v Itálii elektrokolo nebo koloběžku. V zatáčce podceníte rychlost a sestřelíte německého důchodce na procházce. Najednou neřešíte jen odřené koleno, ale bolestné, ušlý zisk, nákladnou rehabilitaci a právní zastoupení. Bez pořádné odpovědnosti v zádech se bavíme o sumách, které vám spolehlivě zkazí následujících pět let života. Scheiße!

Krutá daň za rýmičku

Zaplatíte 70 000 Kč za rodinný resort. Dva dny před odletem chytne dcera klasický letní koktejl bacilů a vy víte, že nikam nejedete. Spousta lidí přitom zjistí, že storno buď vůbec nemají, sjednali ho pět minut po dvanácté, nebo se na danou diagnózu nevztahuje.

Ztracená zavazadla a mýtus o „hadrech“

Letecká společnost vám ztratí kufr. Nejsou v něm jen vyprané plavky, ale i notebook na práci, dioptrické brýle za desítku a drahá elektronika. Základní pojistka na zavazadla má ale limit na jednu věc často tak směšný, že vám pojišťovna proplatí maximálně tak jedno tričko a pár ponožek.

Rozdíl mezi dvěma variantami pojištění bývá často třicet korun denně. Člověk přirozeně, poháněný vnitřním škrtem, sáhne po té levnější variantě s pocitem, že přece „nebudeme vyhazovat peníze z okna“. Tady se to ale fakt nevyplatí.

Než cvaknete něco honem-honem v mobilu, zkontrolujte si v podmínkách tyto položky:

1. Léčebné výlohy: Žádné tabulkové minimum. Chcete limity v řádu milionů.

2. Odpovědnost za škodu: Musí pokrývat celou rodinu a ideálně i sportovní náčiní.

3. Storno zájezdu: Pozor na datum sjednání, většina pojišťoven vyžaduje nákup současně se zájezdem.

4. Úrazové pojištění dětí a sportů: Ověřte si, zda pojišťovna nepovažuje paddleboard za extrémní adrenalin.

5. Asistenční služba: Hlavně v češtině, ať v šoku nemusíte lovit v paměti středoškolskou angličtinu.

Dovolená za desítky tisíc korun je fajn. Věnovat výběru její pojistné ochrany méně času než výběru restaurace na první večer je ale klasická česká sázka do loterie. Kvalitní finanční krytí není o tom, že přivoláte neštěstí. Je o tom, že až se něco podělá, proměníte potenciální rodinnou katastrofu v obyčejnou, byť otravnou epizodu, nad kterou se za půl roku u piva jen pousmějete.

Tak výletům ZDAR!